Přemýšleli jste někdy nad tím, jakou sílu mají vaše slova? Co vše se může skrývat pod jedním jediným slovem, které vyřknete? Slovo přece umí pohladit, lze jím vyznat lásku, vyhlásit válku… Slovem se zachraňují životy, vyjadřuje se jimi víra, vztek, nenávist! Slovo je to první a poslední, co slyšíme na světě, který známe.
První Pivní Extraliga: Slovenské finále 2020, Trnava, Pivovar Sessler
Historie slovenských degustačních soutěží pod patronátem První pivní extraligy mají skoro stejnou tradici jako ty české. Ležáky našich slovenských bratrů totiž hodnotíme už deset let!
Pokračovat ve čtení „První Pivní Extraliga: Slovenské finále 2020, Trnava, Pivovar Sessler“
Koncert u malého stolu?!
Objevil jsem něco, o čem možná víš. Pro mě to bylo opravdu úchvatné. Vskutku dechberoucí zážitek. Protagonisty znáš, každého z nich. Jsou to hudební hvězdy. Stars! A přesto, nebo spíše právě proto, ti zahrají koncert u malého stolu.
Necháš si setřít pel z křídel?
Jsi hrdý člověk. Jdeš svou vlastní cestou. Ženatý, vdaná, nebo single. Snažíš se jít dopředu. Vždycky a za každou cenu. Někdy přes bolest a utrpení, někdy s úsměvem na rtech. Máš životní mantinely v podobě práce, svých vlastních hodnot a zkušeností, omezují tě emoce, partner, rodiče, přátelé. Přesto se snažíš prorvat se vpřed. Vždy kupředu a pořád dál, za další kopec, ať už mu lidé kolem tebe říkají jakkoliv. A hrozně toužíš svá malá denní vítězství s někým sdílet. Toužíš!
Veverky na plzni
Ještě nikdy se mi to nestalo. Fakt, nikdy! Byl jsem pozván do dámské společnosti tří velmi okouzlujících žen věkového průměru 24 let. Byla mezi nimi vbrzku jsoucí maturantka, druhá byla maminka osmiměsíční princezny a třetí třiatřicetiletá filozofka s přesahem do výtvarného umění, autorka několika výjimečných výtvarných děl, libující si v architektuře prvorepublikových vil na Ořechovce a Hanspaulce. Prostě dámy!
Jak jsem poslouchal basu
Všechny špatný historky vytěsňuješ. Vzpomeneš si už jen na ty dobrý. Ale i ty časem upadají v zapomnění. Snad jen, když ti je někdo připomene. To se ukážou. Když v nějaké dobré společnosti padne to téma, nebo jména aktérů, tak si vzpomeneš. Ovšem zásadní události, ty máš v hlavě pořád. Na ty zapomenout nelze. Tvoří totiž část tebe a tvé duše.
Máš přehradu a pořád prší
Velmi rád vysvětluji složité situace na jednoduchých příkladech. Vyžívám se v tom a je to o mně známo. Stěrače stírají se přece nemusí hlásit, to každej vidí, ne? Velmi podobně je to i s připraveností jednotlivých států napříč Planetou na zvládnutí pandemie COVID-19.
Jak jsem sousedovi rozkopnul vokno!
Pořád si myslíte, že jako OSVČ máte vyhráno, když nebudeme muset platit zdravotní a sociální? Že jako budeme za těch 6 měsíců při minimálních zálohách 30 tisíc v plusu? Nebudeme! Chyba lávky. Jedná se totiž o ZÁLOHY na zdravotní a sociální pojištění.
Jak jsme pustili planetě žilou
Vzpomínám si, jak nás v roce 1985 poprvé začali strašit, že si ničíme planetu. Tehdy byla tou hrozbou ozónová díra. Že prý freony štěpí chlór a ten nahoře rozkládá ozón. Absence ozónu v důsledku znamená, že sluneční paprsky dopadnou na Zemi a spálí nás. V roce 1985 nám říkali, že je to zatím dobrý. Ozónová díra je totiž nad Antarktidou a freony prý potřebujeme.
Jedenáct let v jedné komisi
Skutečné výsledky mé vášně, jakékoliv, se zpravidla dostavují až v okamžiku, kdy ve svém boji vytrvám, neuhnu z cesty a zůstanu svůj. A když kolem sebe máte stejně zapálené kluky v soutěži s jasnými pravidly, úspěch se musí dostavit!