Kde se v Čechách vzalo pivo?!

Za kolébku piva se obecně považuje Mezopotámie – dnešní Irák. Jako téměř vše i pivo vzniklo vlastně náhodu. A víte, že 7 tisíc let před naším letopočtem pivo ani jako pivo nevypadalo? Bylo totiž kalné, plné mechanických nečistot, bez pěny, nepřipravovalo se z chmele a mělo tmavou až černou barvu a spíše páchlo.

Za dávných dob, se v úrodných krajích mezi řekami Eufrat a Tigris v tzv. rozvodí – Mezopotámii, pěstovalo převážně obilí. Po sklizni bylo skladováno většinou ve velkých hliněných nádobách, které byli zakopávány v zemi. Lze předpokládat, že do některých nádob k obilí natekla voda a tím započal proces neřízeného kvašení. Jeho výsledkem byla hustá tekutina nevalné vůně, která měla ovšem příjemnou omamnou chuť.

Tato spontánní zkušenost vedla k jedinému možnému cíli. Protože kuchyně a obecně přípravny pokrmů byli doménou žen, byl jim námi muži svěřen nelehký úkol. Kvašený nápoj z obilí se totiž začal připravovat cíleně. Od tohoto okamžiku, tedy asi 7 tisíc let před naším letopočtem se při výrobě, nebo spíše přípravě piva, začalo experimentovat.

Je jisté, a obecně doložené, že v českých zemích byli podmínky pro pěstování obilí příznivé. Celkem očekávaný objev učinili archeologové, jejichž výzkum na území dnešního Česka přinesl důkazy o přípravách kvašených nápojů z obilí. Už od začátku jsme tedy v žádném případě nebyli pozadu, za světovou produkcí. V dubnu roku 1085 se stal prvním českým králem Vratislav II . Právě od něj dostala poprvé v historii českého pivovarství privilegium vyšehradská kapitule získávat chmel pro vaření piva. To bylo v roce 1088.

V těchto starých dobách bylo pivo vařeno velmi primitivním způsobem. Nesloužilo pouze jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky. Opravdový rozvoj řemeslné výroby piva nastal ve 13. století, když se začala zakládat nová královská města. Ta dostávala od panovníka řadu privilegií. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného.

Už od prvních krůčků českého piva, měli velké slovo sladovnické cechy. Ty totiž určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí každý dům vyrobit. Kontrolovali také kvalitu piva, a dohlížely i na to, aby pivo vařil skutečně jen ten, kdo se tomu řádně vyučil. Dá rozum, že už ve středověku patřila česká produkce k těm velmi kvalitním. Také se v hojné míře vyvážela do okolních zemí i na dvory jiných panovníků.

Ve 14. století započali první cílené investice do měšťanských pivovarů. Stabilně se udržovala a rozšiřovala výroba piva také v klášterních pivovarech, které bohudík tolik nepodléhali vlivům politických a hospodářských změn ani rozmarům panovníků. Pokud bych měl po Vratislavovi II zmínit další jméno člověka, který se zasloužil o rozvoj výroby piva v Čechách, byl to František Ondřej Poupě. V 18 století prosadil mnoho změn. Od návrhů nových zařízení pro výrobu piva, přes přechod na ječný slad až po omezení dávkování chmele. Na sklonku života pak založil v Brně pivovarskou školu, která byla první svého druhu v Evropě.

Do roku 1842 bylo snad jedinou možnou technologií výroby piva v českých zemích svrchní kvašení. Změnu přinesl až měšťanský pivovar v Plzni, který začal vyráběl výhradně spodně kvašená piva a během krátké doby na tento technologický způsob výroby přešli všechny pivovary v Čechách a na Moravě.

Asi největší rozkvět zaznamenalo pivovarství v 19 století, které nazýváme dle klasika – stoletím páry! Byla totiž zahájena průmyslová výroba sladu a piva. To by pochopitelně nešlo bez několika základních faktorů:

ideální podmínky pro pěstování ječmene a chmele
rozvoj strojírenského průmyslu
zahájení středo a vysokoškolské výuky pivovarských odborníků
V roce 1918 bylo na území nově vzniklé Československé republiky celkem 562 pivovarů! Bohužel, drtivá většina z nich byla v dosti zuboženém stavu a mnohé nepřečkaly druhou světovou válku. Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celé Československé republice zestátněn a začal být řízen centrálně. Zajímavostí je, že v době komunistického režimu byly na území České republiky postaveny pouze 2 pivovary: Radegast a Most. Druhý jmenovaný byl v roce 1998 uzavřen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *