Proč jsem nebyl na demonstraci.

V roce 1989, když jsem jako demonstrující elév chodil v Mostě se svým kamarádem demonstrovat, koukali jsme všichni na malou televizi ve druhém patře mosteckého divadla na to, co se děje v Praze. V autobuse nám cestou jeden starší pán, asi komouš, nadával, že by nám studentům dal lopaty! Byli jsme tehdy zámečníci a na šachtě jsme opravovali kolesová rypadla. To nemohl tušit. Myslel, že mu bereme republiku.  

Všichni jsme tehdy měli v klopách trikolóru, kterou bylo možné dostat od holek na každém rohu. Tehdy jsme všichni věděli, že je národ semknutý. My studenti jsme byli. Cítili jsme to! Měli jsme všichni jen jednoho nepřítele, proti kterému jsme se prostřednictvím demonstrací a stávek vymezili. Jasným sdělením tehdy bylo, že chceme svobodné volby. Ve svobodných volbách komouši puknou a v zemi východního bloku se tak nastartují demokratické procesy. A o tuhle jednoduše uchopitelnou myšlenku šlo.

Demokracii už tu máme téměř třicet let. Se všemi jejími výdobytky, parlamenty, ale také s jejími nedostatky. A demonstrace jsou tu znovu. Tentokrát proti demokratickým postupům. Jak jinak si totiž vysvětlit požadavky demonstrujících? A vědí demonstranti, proti čemu vlastně demonstrují? A jsou všichni za jedno? A mají pořadatelé demonstrace nějakou odpovědnost? Očekávají vůbec nějaký vývoj či výsledek? Mnoho otázek, pusťme se do odpovědí.

V demokratických volbách zvítězilo hnutí ANO, které muselo jít do koalice, která postavila vládu. Sami by to nedokázali. V koalici je ANO se Sociální demokracií, které klesá podpora a tak chtěla ukázat, že umí. Koalici podporují komunisté, kteří se tak dostali do vlády poprvé od roku 1989! A obráceně ta rovnice funguje stejně. ANO a ČSSD podporují Komunisty ve vládě. Jak ostudné! Vláda může skončit dvěma různými způsoby. Pouze dvěma! V parlamentní demokracii Ústava říká, že je možné, aby opozice vyslovila vládě nedůvěru, a bude-li mít většinu 101 hlasu, vláda padne. To se ale nestane, protože opozice má hlasů + – 89. Druhá možnost: v následujících volbách budou karty rozdány jinak a ANO sestavovat vládu nebude. O demonstracích Ústava mlčí…

Svolavatel současných demonstrací, Mikuláš Minář, v rozhovoru pro Právo (24. 6. 2019) říká: „Naše síla spočívá v tom, že dokážeme spojovat různé lidi s různými názory. Tyto lidi spojuje obrana kvalitní a zdravé demokracie. Kdybychom se stali politickou stranou, začali se vymezovat na pravolevé ose, začali bychom mít KONKRÉTNÍ NÁZORY, tak dvě třetiny lidí by nám řekly ’nezlobte se, už za nás nemůžete mluvit‘.“
To fakt řekl! Cejtíš to?!

Jeho kreditem je tedy umění svolat naštvané lidi na jedno místo. Všechny! Ty co jim vadí Babiš, ty co jim vadí ČSSD ve vládě, ty co mají problém s klimatickými změnami, ty co mají problém s Agrofertem, ty co mají problém s prezidentem Zemanem, ty co jim vadí ministryně spravedlnosti Benešová, ty co jim vadí Evropská unie a jistě i ty, kteří mají problém s melioracemi v Bukové! Však se podívejte na transparenty demonstrujících. Demonstranty ve skutečnosti nespojuje nic pozitivního. Pouze negativní emoce. To mimochodem řekl svolavatel Minář.

Pokud víme, že demonstrace nic neřeší, vláda totiž neodstoupí, ani nepadne a Babiš sorry jako! taky ne, zcela jistě vyvolá napětí ve společnosti. Lze tedy alespoň říci, zda bude mít tato emoce demonstrujícího lidu nějaký potenciál a bude využitelná? To jistě ano, ale kým a kdy? Pořadatelé záměrně nic takového dopředu neřekli. Je tedy možné, ba skoro jisté, že nejednoho demonstrujícího čeká drsné vystřízlivění.
NOT ME. Já tam nebyl.