100 let republiky neumíme oslavit, protože nevíme co slavit!

Vznik, nebo chcete-li založení Československa, byl velmi složitý proces. Mírou převelikou se o něj zasloužil Tomáš G. Masaryk, který dosáhl v průběhu roku 1918 příslibu uznání nezávislosti od hlavních západních mocností Dohody. Byl v exilu, kde pracoval. Naproti tomu čeští politici doma, byli pasivní a snažili se nevytvářet záminky k jakýmkoliv represím ze strany monarchie.

Pokračovat ve čtení „100 let republiky neumíme oslavit, protože nevíme co slavit!“

Memoriál Matěje Kuděje Pátrání po skutečné trase eskorty se Švejkem

Jak známo, Memoriál Matěje Kuděje opírá se svými pravidly o 10. kapitolu prvního dílu knihy: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tato kapitola je v románu poměrně dobře definována a místopisně popsána. Pojednává o tom, kterak Švejka vede eskorta k polnímu kurátovi Katzovi. Na základě digitálního zpracování dobových dokumentů Městské knihovny v Praze, detailní četby této kapitoly a v neposlední řadě s přispěním mnoha dalších zdrojů, vznikl tento článek.

Pokračovat ve čtení „Memoriál Matěje Kuděje Pátrání po skutečné trase eskorty se Švejkem“

Evropské atentáty: Jan Pavel II.

Blahoslavený Jan Pavel II. (latinsky Ioannes Paulus, italsky Giovanni Paolo, vlastním jménem Karol Józef Wojtyła), se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích a zemřel 2. dubna 2005 ve Vatikáně).  Byl polský katolický duchovní, pomocný biskup (1958-1963) a arcibiskup (1963 až 1978) krakovský, od roku 1967 kardinál a od 16. října 1978 až do své smrti papež.

Pokračovat ve čtení „Evropské atentáty: Jan Pavel II.“

Karel IV. zahájil stavbu kamenného mostu přes Vltavu

Právě dnes 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut (přesně před 654 lety), byl slavnostně položen základní kámen nového mostu, který má překonat široký tok Vltavy a spojit tak Staré a Nové město Pražské. Dbaje rad svých astrologů počkal náš milovaný král a císař přesně na tento okamžik, kdy stavbě přáli samotné hvězdy.

Pokračovat ve čtení „Karel IV. zahájil stavbu kamenného mostu přes Vltavu“

Evropské atentáty: Reinhard Heydrich

Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil 7. března 1904 v a zemřel na následky atentátu 4. června 1942 v Praze. Byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera a druhý nejvyšší představitel SS (obergruppenführer SS), generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD). V letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Byl rovněž jedním z hlavních architektů holocaustu.

Pokračovat ve čtení „Evropské atentáty: Reinhard Heydrich“

Evropské atentáty: František Ferdinand d’Este

Atentát na Františka Ferdinanda d’Este, arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během vojenské přehlídky byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. František Ferdinand d’Este a jeho choť, Žofie Chotková, byli po bombovém útoku na kolonu vozů zastřeleni srbským separatistou Gavrilo Principem.

Pokračovat ve čtení „Evropské atentáty: František Ferdinand d’Este“