Dee, Coldplay, Tip Club a Salvátor Dalí. Každej blbec ví, že se letos vestičky nenosej!

Kamarád, řečný Kobrař, mi povídá – hele a to víš, že existuje chuťová paměť?! Když něco sníš, nebo vypiješ, tak se ti vybaví kdy jsi to jedl, nebo pil naposledy! Jo … to asi jo, ale kde by byla chuť bez čichu?! Zacpi si nos a polkni! Pouhá chuť totiž opravdu nestačí. Mnohem průkaznější je v kombinaci s čichem a zrakem. A víš, že dalšími v pořadí jsou zvuk, a vůně? V mém pojetí jsou to Coldplay a Dee! A tak vznikl tenhle článek. Díky Kobrařovi, Ditě a její Emičce.

Pokračovat ve čtení “Dee, Coldplay, Tip Club a Salvátor Dalí. Každej blbec ví, že se letos vestičky nenosej!”

Jaká je tvá cena?! Apollo 11. That’s one small step for man one giant leap for mankind!

Existuje průzkum, který říká, že si mnoho čtenářů médií myslí, že titulek není důležitý. Mají jej za pouhý “nadpis” článku, který jim řekne o čem to je. Cílem autora pochopitelně je, aby si jeho článek přečetlo co nejvíc uživatelů – čtenářů. Rozuměj webové, nebo tištěné verze. Přece, když něco napíšu, tak chci, aby to četlo co nejvíce lidí. Model: Bob Saint-Clare.

Pokračovat ve čtení “Jaká je tvá cena?! Apollo 11. That’s one small step for man one giant leap for mankind!”

Síla slova

Přemýšleli jste někdy nad tím, jakou sílu mají vaše slova? Co vše se může skrývat pod jedním jediným slovem, které vyřknete? Slovo přece umí pohladit, lze jím vyznat lásku, vyhlásit válku… Slovem se zachraňují životy, vyjadřuje se jimi víra, vztek, nenávist! Slovo je to první a poslední, co slyšíme na světě, který známe.

Pokračovat ve čtení “Síla slova”

Veverky na plzni

Ještě nikdy se mi to nestalo. Fakt, nikdy! Byl jsem pozván do dámské společnosti tří velmi okouzlujících žen věkového průměru 24 let. Byla mezi nimi vbrzku jsoucí maturantka, druhá byla maminka osmiměsíční princezny a třetí třiatřicetiletá filozofka s přesahem do výtvarného umění, autorka několika výjimečných výtvarných děl, libující si v architektuře prvorepublikových vil na Ořechovce a Hanspaulce. Prostě dámy!

Pokračovat ve čtení “Veverky na plzni”

Jak jsem poslouchal basu

Všechny špatný historky vytěsňuješ. Vzpomeneš si už jen na ty dobrý. Ale i ty časem upadají v zapomnění. Snad jen, když ti je někdo připomene. To se ukážou. Když v nějaké dobré společnosti padne to téma, nebo jména aktérů, tak si vzpomeneš. Ovšem zásadní události, ty máš v hlavě pořád. Na ty zapomenout nelze. Tvoří totiž část tebe a tvé duše.

Pokračovat ve čtení “Jak jsem poslouchal basu”

Kapky deště

Celou noc pršelo. Kapky deště mi bubnovaly do střešních oken, přímo nad mou hlavou. Usínáš a nad tebou prší. Ráno, když jsem jel do práce, déšť neustával. Doprava byla šílená. V Praze když prší, jedou snad všichni autem. Nervozita, troubení…

Pokračovat ve čtení “Kapky deště”

Vertigo II

Už několik měsíců si říkám, že bych měl sepsat článek s názvem Vertigo II. Něco jako ohlédnutí po dvou letech. Dneska ráno jsem našel v poště email od Karla: 

Dobrý den. Četl jsem váš příběh motání hlavy, mám stejný problém již rok, jak to u vás dopadlo, jste již v pořádku? A přisli lékaři na příčinu? Děkuji vám za odpověď, Karel

Odepsal jsem mu následující řádky: 

Pokračovat ve čtení “Vertigo II”